Listopad. Měsíc, který se po rozžatých svíčkách dušičkového začátku zahaluje do již téměř zimní tmy. Dlouhé noci střídají krátké dny, letos jich naštěstí bylo ještě pár prosvětlených slábnoucími paprsky podzimního sluníčka. I přes nouzový stav a nemožnosti žít život, na jaký jsme byli zvyklí, jsme si takovýchto dnů obzvlášť považovali. Každá chvíle, kdy jsme mohli vyrazit ven, do přírody, přinášela lidem radost a tolik potřebné uvolnění. Všem, ale nejvíce to asi potřebovaly děti, které zůstaly od 14. října 2020 uvězněné díky opětovně nařízené distanční výuce doma u počítačů. Podruhé došlo k omezení sociálních kontaktů, rodičům i pedagogům nastaly krušné chvíle, jak tuhle situaci zvládnout a zajistit. Ocitli jsme se trochu v jiné situaci, než na jaře, kdy jsme si toto prožili poprvé. Byli jsme sice již více připraveni, ale rozjezd nebyl snadný. Přes počáteční problémy jsme se ale překlenuli a na počátku listopadu se již obrazně řečeno proháněly školní vlaky v dobře zajetých kolejích. Všechny ale netrpělivě očekávaly dojezd do cílové stanice, kterou nebylo nic jiného, než ukončení distanční výuky a návrat do lavic.
Jako první „dojeli“ do cíle naši nejmenší, žáci 1. a 2. tříd se do školy vrátili ve středu 18. listopadu 2020. Za přísných hygienických podmínek je zde uvítaly jejich třídní paní učitelky s velikým úsměvem schovaným za nezbytnou rouškou. Když se člověk usmívá, září mu oči, a ty tento den zářily všem. Není se co divit. Výuka nejmenších dětí tak zvaně online je dobrodružství hodné opravdových hrdinů. Těmi se v její době staly nejen naše elementaristky, ale rovněž rodiče či prarodiče kluků a holek, kteří s ní obětavě pomáhali. První slabiky, slova, písmena. Tohle se přece musí ukázat osobně a ne přes počítač. Podržet ruku pomoci napsat správný tvar, několikrát svázaně vyslovit obě hlásky, aby z nich vylezla slabika a poté slovo. Tím prvním bývá MÁMA. A pokračují další. Je moc dobře, že tihle prvňáčci uslyší jak na to, opět tam, kde to slyšet mají, ve školní lavici. Je dobře, že jsou opět spolu, vzájemně si pomáhají a učí se jeden od druhého. Tahle výuka je pro nás prioritou a tak věřme, že již bude pokračovat tak, jak má.
Přikládáme pár fotografií, které zachycují radostné okamžiky našich nejmenších po listopadovém návratu do školy. Někteří využili posledních slunečních paprsků a vyrazili ven. Koneckonců bylo to i v hygienických doporučeních pro tyto dny. Druháci neváhali vyzkoušet novou frýdlantskou Lesní stezku, která je moc hezká a při učení v přírodě se tak mohli alespoň na chvíli nadechnout čerstvého vzduchu.
[post_gallery]