Jak přibývají popsané stránky plynoucího školního roku, je možné zaznamenat události radostné, plné šťastných okamžiků, a naopak chvíle, kdy úsměv na tváři zmizí a o slovo se přihlásí smutek a slzy. Nebývá jich mnoho, když však přijdou, cítíme se zaskočeni mnohdy nečekanou zprávou. Nás ve škole překvapila taková zpráva v pátek 30. května 2025, kdy jsme se dozvěděli o odchodu naší dlouholeté zástupkyně pro 1. stupeň, paní Karly Šigutové.

     Kdo měl možnost setkat se jakýmkoli způsobem s naší Kájou, jak jsme ji všichni nazývali, vždy se shledal s ženou naprosto oddanou své profesi, s ženou, která měla laskavé, obětavé srdce a která překvapovala denně své okolí tempem pracovního nasazení a neutuchající energie. Ke každému byla Kája vždy vstřícná a milá, snažila se za všech okolností pomoci tomu, kdo to potřeboval. Nikdy nezkazila žádnou legraci, zachovávala si nadhled a smysl pro humor. Milovala svoji práci, rodinu, lidi, život. V naší Tégeemce pracovala neuvěřitelných 41 let, nejprve jako učitelka nejmenších žáků, později, od roku 1995, jako zástupkyně ředitele pro 1. stupeň. O škole vždy tvrdila, že je to její druhý domov.

     Poslední dva roky se musela vzdát své milované profese a pustit se do boje s nemocí, která ji zaskočila. Statečně se prala s osudem, který ji tak nemile překvapil, a ačkoli nebyla mezi námi fyzicky, povzbuzovala nás svými zprávami na dálku, takže nás vlastně nikdy neopustila. Až na jednu výjimku! A tou se stal právě předposlední květnový den letošního roku, kdy jsme se dozvěděli o jejím skonu.

     Jsou lidé, kteří se svým postojem k životu nesmazatelně zapíší do myslí druhých. Kája taková byla! My všichni, kteří jsme s ní měli možnost pracovat, potkávat se či jakkoli být v kontaktu, víme, že budeme na okamžiky strávené v její blízkosti vždy vzpomínat. Zůstane nastálo zapsaná v našich srdcích!

Čest její památce!