Návštěva Turzovky: Přátelství, které trvá

V rámci přeshraničního projektu „Setkávání s přáteli“ probíhá v letošním roce série tří vzájemných návštěv mezi žáky naší školy a partnerskou Základní školou v Turzovce na Slovensku. Tento projekt navazuje na dlouholeté a přátelské vztahy, které obě školy pojí už řadu let. První fáze projektu se uskutečnila v červnu 2025, kdy se do Turzovky vydali členové dětského folklorního souboru Chasička. Děti vystoupily s připraveným folklorním pásmem a potěšily publikum v kulturním centru v Turzovce. Jejich slovenské protějšky – děti z folklorního souboru Ďatelinka – rovněž předvedly své pásmo a vzájemně tak obohatily společný kulturní zážitek. Setkání proběhlo dne 6. června 2025 a mělo velmi srdečný a přátelský charakter. Kromě vystoupení dětí došlo i na milé posezení a výměnu zkušeností mezi pedagogy obou škol. Součástí programu byla také společná svačina a oběd, které si užili jak děti, tak dospělí účastníci setkání. Celé setkání bylo pro všechny zúčastněné nejen kulturním zážitkem, ale také důležitým momentem pro posílení přeshraniční spolupráce a přátelství. Už nyní se těšíme na další fáze projektu a opětovné setkání se slovenskými přáteli.

Příběhy našich sousedů: Hornická čest  

V letošním roce jsme se jako žáci 8. třídy ZŠ Frýdlantu nad Ostravicí, náměstí T.G. Masaryka  zapojili do projektu Příběhu našich sousedů, který organizuje nezisková organizace Post Bellum.  Tento projekt nás přenesl do světa skutečných lidských příběhů a událostí, které většinou známe jen z učebnic. Tentokrát jsme ale dějiny poznávali očima těch, kteří je sami prožili.               Naším úkolem bylo najít pamětníka, vést s ním rozhovor, zaznamenat jeho životní příběh a nakonec ho zpracovat do audioreportáž.  Pracovali jsme jako tým – někdo měl na starosti fotografování někdo psal scénář, další se staral o nahrávky. Byla to náročná, ale velmi zajímavá práce.                 Měli jsme tu čest poznat pana Tomáše Michalského, který se narodil v roce 1952 a celý svůj život pracoval na šachtě. Vyprávěl nám, jak pracoval na šachtě a co celý den dělali jak měli budíček brzo ráno. Kolik dřiny musel dát do své práce aby uživil sebe a svou rodinu. Říkal nám, že stačí malá nepozornost a mohl přijít o život. Svojí práci miloval a je rád za to že si mohl dovolit takovou práci dělat.                   Práce na projektu nás naučila nejen pracovat s technikou a dělat rozhovory, ale hlavně naslouchat. Zjistili jsme, že příběhy obyčejných lidí jsou často silnější než fiktivní hrdinové z filmů.             Projekt jsme zakončili slavnostní prezentací v Rytířském sále Frýdeckého zámku, kde jsme představili náš příběh ostatním týmům, učitelům, rodičům i samotným pamětníkům. Byla to pro nás obrovská zkušenost a jsme rádi, že jsme se mohli stát součástí něčeho tak smysluplného. Samozřejmě děkujeme i skvělé paní učitelce Kristýně Daňkové, která obětovala svůj čas, aby nám pomohla a bez které bychom se nemohly zúčastnit tak skvělého projektu – moc děkujeme a odnášíme si skvělé zážitky, které jsme prožili.              Děkujeme i panu Tomáši Michalskému za jeho ochotu s námi mluvit, a také organizátorům projektu za tuto výjimečnou příležitost.     Zpracovala: Juliana Anna Šnytová 8. třída  

Preventivní programy

V měsících březnu a dubnu se naši žáci zúčastnili preventivních programů organizace Etická a charakterová výchova, z. ú., zaměřených na důležitá témata spojená s dospíváním – mezilidské vztahy, rozpoznávání manipulace, zvládání obtížných životních situací a rizika spojená s kouřením a dalšími návykovými látkami. Programy byly vedeny interaktivní formou a kladly důraz nejen na předávání informací, ale především na rozvoj empatie, vnitřní odolnosti, kritického myšlení a schopnosti činit zodpovědná rozhodnutí. Na 2. stupni ZŠ se tyto programy mohly uskutečnit díky finanční podpoře Moravskoslezského kraje, který poskytl dotaci na realizaci projektu Druhý stupeň? V pohodě!. Současně naši pedagogové absolvovali školení programů Dobronauti: Zpátky v čase a Dobronauti: Hvězdný tým, které se zaměřují na rozvoj sociálních a emočních dovedností žáků. Program Zpátky v čase, původně určený pro 3.–5. ročník, jsme rozšířili o modul pro 2. stupeň, který u starších žáků otevřeně a prakticky přibližuje témata jako respekt, osobní hranice, spolupráce nebo řešení nedorozumění v kolektivu. Program dává žákům prostor sdílet zkušenosti a učí je reagovat na náročné situace s respektem a odpovědností. Program Hvězdný tým je určen mladším žákům 2.–5. ročníku a prostřednictvím tzv. „hvězdářské stezky“ pomáhá dětem rozvíjet vnímání rozdílností mezi lidmi – ať už v chování, emocích nebo potřebách – bez předsudků a odmítání. Pomocí her, hraní rolí a multimediálních prvků děti trénují empatii, všímavost a porozumění sobě i druhým. Učitelům program nabízí moderní nástroje pro práci s jinakostí a podporu inkluzivního prostředí. Oba programy jsme mohli implementovat do výuky díky finanční podpoře Moravskoslezského kraje v rámci projektu První stupeň? V pohodě!. Jsme potěšeni, že jsme se mohli zapojit do těchto inovativních a smysluplných projektů, jejichž přínos vnímáme nejen v oblasti vztahů mezi žáky, ale i v celkovém zlepšení školního klimatu.

Exkurze – Osvětim a Krakov

Dne 14. 5. 2025 jsme se jako třída vydali na školní výlet do Osvětimi – místa, které hraje zásadní roli v dějinách 20. století. Už během cesty jsme si uvědomovali, že to nebude obyčejná exkurze, ale zkušenost, která v nás zanechá hluboký dojem. Po příjezdu na místo jsme prošli koncentračním táborem Auschwitz I a poté i vyhlazovacím táborem Auschwitz II – Birkenau. Průvodce nám podrobně vysvětlil, co všechno se zde během druhé světové války odehrávalo. Viděli jsme vězeňské baráky, místa popravišť, hromady oblečení a osobních věcí lidí, kteří zde přišli o život. Atmosféra byla velmi silná a mrazivá. Líbilo se nám to – ne ve smyslu zábavy, ale proto, že to pro nás bylo nesmírně důležité a obohacující. Byla to výjimečná zkušenost, která nám otevřela oči a donutila nás přemýšlet. Myslíme si, že by to měl vidět každý a uvědomit si, co všechno se tam stalo. Jen tak si můžeme udržet historickou paměť a zabránit tomu, aby se něco podobného někdy opakovalo. Poté jsme se vydali do krásného historického města Krakova. Jedním z hlavních bodů našeho výletu byla návštěva královského hradu Wawel, který je jednou z nejvýznamnějších památek v Polsku (zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO). Cestou ke hradu jsme procházeli podél řeky Visly, která protéká celým Krakovem.  Výlet do Krakova byl nejen zábavný, ale i poučný. Viděli jsme spoustu historických míst, dozvěděli jsme se nové věci a strávili společný čas. Na tento den budeme dlouho s úctou vzpomínat. (žáci 9. D)

Rozloučili jsme se…

Jak přibývají popsané stránky plynoucího školního roku, je možné zaznamenat události radostné, plné šťastných okamžiků, a naopak chvíle, kdy úsměv na tváři zmizí a o slovo se přihlásí smutek a slzy. Nebývá jich mnoho, když však přijdou, cítíme se zaskočeni mnohdy nečekanou zprávou. Nás ve škole překvapila taková zpráva v pátek 30. května 2025, kdy jsme se dozvěděli o odchodu naší dlouholeté zástupkyně pro 1. stupeň, paní Karly Šigutové.      Kdo měl možnost setkat se jakýmkoli způsobem s naší Kájou, jak jsme ji všichni nazývali, vždy se shledal s ženou naprosto oddanou své profesi, s ženou, která měla laskavé, obětavé srdce a která překvapovala denně své okolí tempem pracovního nasazení a neutuchající energie. Ke každému byla Kája vždy vstřícná a milá, snažila se za všech okolností pomoci tomu, kdo to potřeboval. Nikdy nezkazila žádnou legraci, zachovávala si nadhled a smysl pro humor. Milovala svoji práci, rodinu, lidi, život. V naší Tégeemce pracovala neuvěřitelných 41 let, nejprve jako učitelka nejmenších žáků, později, od roku 1995, jako zástupkyně ředitele pro 1. stupeň. O škole vždy tvrdila, že je to její druhý domov.      Poslední dva roky se musela vzdát své milované profese a pustit se do boje s nemocí, která ji zaskočila. Statečně se prala s osudem, který ji tak nemile překvapil, a ačkoli nebyla mezi námi fyzicky, povzbuzovala nás svými zprávami na dálku, takže nás vlastně nikdy neopustila. Až na jednu výjimku! A tou se stal právě předposlední květnový den letošního roku, kdy jsme se dozvěděli o jejím skonu.      Jsou lidé, kteří se svým postojem k životu nesmazatelně zapíší do myslí druhých. Kája taková byla! My všichni, kteří jsme s ní měli možnost pracovat, potkávat se či jakkoli být v kontaktu, víme, že budeme na okamžiky strávené v její blízkosti vždy vzpomínat. Zůstane nastálo zapsaná v našich srdcích! Čest její památce!

Divadelní večery pro 8. a 9. ročník

Každý měsíc jsme se ve škole těšili na jeden speciální večer. Měli jsme možnost prožít něco, co se ve škole běžně nezažije. Už samotné vycházení ze školy mělo jinou atmosféru — oblékli jsme si něco slavnostnějšího, v ruce lístky a v očích očekávání. Cesta do města byla vždy malým dobrodružstvím. Nechyběla ani tradiční zastávka v Karolíně, kde většina z nás mířila do Mekáče. Pravda, často jsme brblali, že na jídlo máme málo času, ale chuť na divadlo nám to rozhodně nevzalo. Někteří z nás se cestou občas ztratili v labyrintu obchodů, ale vždy jsme si vzpomněli na hodiny literatury a s mottem „Všechny cesty vedou do Říma“ jsme nakonec dorazili ke správnému východu a do divadla. Každé představení bylo něčím jiné. Někdy jsme se smáli u vtipných scének, jindy nás příběh rozesmutnil nebo přiměl k zamyšlení. Viděli jsme známé divadelní hry, muzikály i balet. Každý si v některém z představení našel něco, co ho oslovilo. Nejvíce se nám asi líbil Louskáček, který na nás udělal opravdu velký dojem. Tyto večery ale nebyly jen o divadle. Byla to skvělá příležitost, jak se sblížit se spolužáky z jiných tříd a ročníků, poznat nové lidi a zažít něco mimo školní lavice. Pro některé z nás to byla i výzva — například při kupování jízdenek nebo při domlouvání se s personálem divadla. Zjistili jsme, že i ve velkém městě si dokážeme poradit a zvládnout všechno, co je potřeba. Byly to chvíle, na které budeme dlouho vzpomínat a doufáme, že příští školní rok si je zase zopakujeme. Autoři: Sofie Klusová, Nikol Kotulová, Natali Kociánová, Michael Přívara, Barbora Šindlerová, Viktor Lang, Simon Zbavitel, 8. D